50.1546997°N, 14.1059469°E

 

 

u táty  v posteli

v září a v neděli

na židlích

jsme bílých

u okna seděli

 

vůbec nevěděli

návštěva dnešní

že je  ta

 

poslední

 

tlumený zvonec

a návštěv konec

 

no - marná sláva

musíme vstávat...

ke dveřím z  postele

s úsměvem  vesele

táta nám mává

 

nikdo z nás neví

a ani on netuší

že je to mávání

 

poslední

 

popel jak mouka

rozptylová louka

srdce to ryzí

v trávníku mizí

a z tónů Rekviem

Mozart se kouká

 

ve slunce záři

slza na tváři

není a nebude

 

poslední