Prázdniny

Prázdniny jsou zase tady,
a někteří si s volnem nevědí rady.
Musíme se snažit zahnat tu nudu,
taky občas tu rodičovskou prudu.

Já vím, že jsem divné dítě,
ale volám školo, kde jsi chci Tě.
Mám raději školu a tam kde kamarády mám,
raději jsem, tam kde moc samotu neznám.

Samota, nuda, a další podobná slova přes školní rok neznám.
O prázdninách jsou dny, ale kdy tyto slova v praxi až moc dobře poznám.
Jsem člověk aktivní, ale občas na mně všechno padá,
jako by se uvnitř mně všechno hádá a hledá.

Člověk jako já si říká,
jak to všechno rychle utíká.
Ani se neotočí a má za sebou další rok,
už je to k pracovnímu životu jen malý krok.

Změny jsou občas i fajn,
i když někteří o tom nemají ani šajn.
Nemůžu si nakonec na Olomouc stěžovat,
i když zatím prachy nemůžu rýžovat.

Olomouc a nová škola mi přinesla i nová kamarádství
doufám, že se z toho stanou do konce života přátelství.
Vím, že občas je člověk naivní a myslí jen růžově,
ale taky vím, že vše není a nezní tak bezvadně.

Nejsem úplný optimista,
jsem spíše v hodně věcech realista.
Stojím pevně nohami na zemi,
ale občas i lítám jako ptáci nad vodními hrázemi.

Snad ty prázdniny nebudou nejhorší,
budou i ty chvilky světlejší.
Kamarády většinu mám sice trošku dále,
ale pořád máme dopravu použitelnou stále.

Můžu si s kamarády i zavolat,
a když ne osobně tak aspoň mobilem či po skype pokecat.
Tak držte holce upřímné palce, ať ty prázdniny si užije,
popřípadě ať ji to rychle uteče a ty dny nakonec nějak přežije.