Týýýýýýýýýýý vado! čumím jak péro z gauče! Nejdříve jsem sice četl Amonasra, ale ono je to jedno. Současně se chechtám, přeji vám to - i závidím. (Neumím závidět korunu, auto či dům, ale když se najdou takovíto dva cvoci, je to svátek). Tak se učte jeden od druhého, zdá se to být paradoxní, ale jen zdá...
03.07.2014 20:51:38 | aravara
Děkuji za podporu ... všechno bylo takové spontánní ( to setkání i ty básně potom :-) ) a jen to hřeje u srdce, když se to líbí. Snad výjde další setkání - ať je nová inspirace :-)
03.07.2014 23:03:03 | Kubský P.
Vše to, co jste ty a Amonasr napsali o tom vašem pražském dýchánku, je fakt skvělé.
03.07.2014 09:07:13 | AndreaM
Petr mě tímto dalším dílkem opravdu zaskočil, zřejmě má rád momenty překvapení - o to je pro mě ještě víc fajn Tvůj komentář, to se mi právě tady na návštěvě moc hezky čte, díky za to :-)
03.07.2014 12:55:36 | Amonasr
Odepsat jsem chtěl od první chvíle. Ale počkal jsem na to, až mi to někdo nadiktuje - tak jako první báseň "Jednaapůl básníka" bylo tohle napsáno za dvacet minut :-D takže tohle bylo i pro mou osobu překvapení :-)
03.07.2014 13:00:55 | Kubský P.
:-D To jediné Tě omlouvá - a taková překvapení, kdy překvapuju i sám sebe, ta patří k těm nejlepším. Samozřejmě ale až po tomhle... ;-))
03.07.2014 13:18:20 | Amonasr
To si spolu sedli dva básníci:starý a mladý.Ve verších popisovali zámky a hrady,smáli se,opojeni vínem,holedbali,jak jsou na tom dobře,v tomto čase stinném a přitom,jako všichni kumštýři,umírali hlady.
03.07.2014 05:50:18 | Bakchus