Odpověď básníkovi II

Ukápla Ti slina,
doktore,
vím to..
zahlédl jsem ji..
a neboj se!
že zase píši,
je to k našemu tématu poslední...
(Zatím.)

(ty snad strach jsi
měl z prvního dojmu?)

Stařečku,
však to je právě to ošidné,
já v kraťasích a s tričkem se Žižkou,
v ruce k tomu knihu,
kašlal - jsem já na dojem....


a Tvůj dojem k mé osobě ten na mě, vytvořil jsi v básni,
své.
Na to nepotřebuješ boty do špice - ty šašku,

tak neboj se!

Kdysi ses o věku vyprázdnil pod jednou mou básní (nepamatuješ?)
'staří jsme tak - na kolik se cítíme'
ty jsi tedy dvacetiletý chlap, tak co si
stěžuješ excelence na to, že vypadáš
mlád? a já nezmiňuji v dílu?

Dobře..

s ohledem na Tvoji starou duši (?)
vypadá mladě Tvoje tělesná schránka

teď čekám pochvalu...

Však pane!
Oba víme... že nepíšeme v agresi ale jen
tak pro legraci,
přeci

na to nezapomínej...

Příště snad po vzoru metody s Holanem si přečteš jiné knihy co Ti doporučím a začneš vdechovat cigaretový kouř do plic.


Jak jsem řek..
Tohle je poslední,
pro pár dní,
ale až se podaří, (jestli)
nám další setkání,
čekám nával básní,

Tak zas jindy - Doktore