Mlha

Je těžké ji nezavřít,
dokud píše se sama.
Ještě těžší ji uzavřít,
dokud mi není známa.

Jednou, bude to neřestí.
Možná dokonce nevěrou.
Nic dobrého to nevěští.
Snad už ji budu mít dočtenou.

Zápletka na každé straně,
nutí mě číst dál.
Těšit se konce, stále, marně,
přestože se mi zdál.

Čekám, kdy autor nazve to vtipem,
kdy zbortí všechny mé mýty.
Opije mě chlebem,
a přesto se budu cítit sytý.

Ať už je konec.
A ať je jako z pohádky.
Nechť konečně konce dozraje,
ten čas zahálky.