Jsem sama sebou,
ve chvíli kdy spíš,
jsem sama
přesto v plné kráse,
ve svém nitru
podobám se
světu.
V horách ozývám se,
čekám na znamení,
odraz v řece,
musí přece
napovědět
kudy cesta
štěstí vede.
Nesváděj mě
na
scestí.
na scestí prý se dostaneš snadno, jen kudy dál...když není radno pro nitro
26.07.2014 11:31:47 | básněnka