Smutný příběh

Narodil jsem se mamince v bříšku,
která mě hřála ve svém pelíšku.
Páníčkovi dával jsem, každý den radost,
staral se o mě, já dokazoval mu svojí oddanost.

Pak si mě koupili nějaký lidičky,
že budu dáreček pro jejich dětičky.
Děti však vyrostly a já zůstal sám,
dospělí nerozumí mým dětským hrám.

Skončil jsem na ulici ne mojí vinou,
mokrý a hladový klepal se zimou.

A teď jsem v útulku,
kde o mě se starají,
nový domov mi tady
každý den hledají.

Dobrovolně sem občas hodní lidé chodí,
na dlouhé procházky mě s radostí vodí.
Snad najde se někdo komu budu se líbit,
komu svou lásku budu moc naposled slíbit.

Není mi smutno jen trochu to mrzí,
že domu odchází stále ti druzí.
A já tu čekám na nového páníčka,
co ze mě udělá zas svého mazlíčka...