JAK ŠEL ŽIVOT

JAK ŠEL ŽIVOT

Znám Tě spoustu let,

tehdy chtěli jsme hned poznat svět.

Užívali jsme života,

neznali slovo samota.

Na lavičce,v parku,

líbali jsme svou první holku.

Já tu svou jen poznat chtěl

a na hloubku moc nemyslel.

Zato Tys tu svou objímal,

nic nehrál,nepředstíral.

Voněla krásně,po růžích,

byl to anděl v očích Tvých.

Až sem to byla zábava,

než popadla mě obava,

že nejsi dost dobrej

a v citech nejspíš slabej.

Cesty naše se rozešly,

za zády Tvými mé posměšky.

Vyrazil jsem do světa,

Tys v Klubu dělal maskota.

Já vydělal balík,

z Tebe stal se tatík.

Mě oblejzaly kočičky,

Tys líbal dětský ručičky.

Mě říkali Zbohatlík,

Tys vydělával na bochník.

Já zdobil jsem se zlatem,

Ty sotva vystačil jsi s platem.

Než rodiče mi zemřeli,

jezdíval jsem za nimi.

Auta,holky předváděl,

za chlast hodně utrácel.

Kámošů měl jsem seznam,

Tebe dělal jsem že neznám.

Dnes nemám vůbec nic,

nevím,kdy přišel ten Kiks.

Nikdo neví čím jsem prošel,

málem jako zvíře pošel.

Vyhoštěný,na ulici,

ujali se mě bezdomovci.

I když peníze jsem měl,

vždycky jsem Ti záviděl.

Tvou spokojenost,vyrovnanost,

opravdovou,tichou radost.

Dnes pod Tvou střechou spím

a o všem tiše přemýšlím.

Když hledali mou rodinu,

neváhals ani vteřinu.

Jsem nemocný,umírám,

jediné teď přání  mám:

Příteli,Bratře nejbližší,

prosím,odpusť mi...