a smutek z oslavy

Měsíček na nebi kývá mi na cestu
a já tak bloudím jen neschopen protestu
cestička přede mnou uhýbá doprava
asi moc bouřlivá byla ta oslava

ty jsi tam chyběla já pil jak o závod
a od těch přítomných nestál jsem o návod
jak mám žít jak mám pít jak přežít bez tebe
teď už jen upírám zraky své do nebe

měsíček na nebi už na mě nekývá
a mně asi jiného vůbec nic nezbývá
než se dát cestičkou okolo potoka
a kdosi zeptá se: kdo se tu potlouká?

Odpovím: pocestný co ztratil naději
a zjistil zázraky že už se nedějí
alkohol urputně stoupal mu do hlavy
přinesl prázdnotu a smutek z oslavy