ÚVAHA

Nač je mi smutek,a moje slzy,když špatnou cestou máš se dát,

a nač je láska,když svoje srdce nemáš ted vlastně komu dát.

K čemu je snění,když nemáš víru,že tvoje sny se vyplní,

myšlenky černé a duši díru,čímpak ji asi zaplním?


Proč pálit mosty,všechno se vrátí,ve dvojnásnobném balení,

snad zavřít oči a zase čekat,vím,že to stejně nezměním.

Kde hledat slova,jak jen to sdělit,když na ně nikdo nečeká,

nač míti přítele s kterým se dělit,život je sázka daleká.

Proč ,zdát se silnou,však tomu tak není,věřte že slabiny velké mám.

I velký člověk,má svoje mouchy,i přesto ,že dobře maskuje,

však brzy to skončí,úleva přijde,život nás pěkně fackuje.