Zatracení
Zatracení
Vždy jsem byla
jiná,
ztracená či
zatracená,
všichni
schovali smutek
za úsměvy,
a já neveděla
proč
jsem v tomto světě,
podivných tvorů,
hororových příběhů,
o smrti,
dramatem nasáklá
neštěstí.
Zapomenuté jsou
dávné sliby,
daleko je ke štěstí
a na věčné zatracení
nevěřím.
Nemám strach,
když stojím
přede dvěřmi
ďáblů
s žádostí o
odpuštění!
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Asi jsme na tom všichni stejně - každý vleče nějaký ten balvan na zádech. Někdo se o něj podělí s ostatníma, někdo se vypíše v básních, a někdo mlčí, tváří se, že je všechno v pořádku, a vláčí se s tím báglem sám...
proč
jsem v tomto světě,
podivných tvorů,
hororových příběhů,
o smrti,
drametem nasáklá
neštěstí. - tady by to potřebovalo srovnat gramatiku :)
12.08.2014 18:34:43 | Hesiona-Essylt