Namaluj konec léta a začátek podzimu
Namaluj konec léta a začátek podzimu
Léto se ti sbíhá do náruče a usíná
pod vlivem prášků na podzimní únavu
předepsané životem
vyzvednuté v zamčené lékárně.
Vincent van Gogh si pod tvým oknem rozložil plátno
a maluje napůl uschlou reprodukci Slunečnic
zatímco svým jediným uchem poslouchá
Vivaldiho.
Protože po létu přichází vždycky podzim
za hlasitého potlesku teploměru
co začíná trpět rýmou
prokládanou angínami.
Splíny budeš řešit čajem
který zaleješ vodou z bystřin
bývalých i budoucích lásek
a osladíš ho, aby se vůbec dal pít
protože trpíš pocity hořkosti
ale nikdo o tom neví
oni tě prostě nechápou
a nikdy tě nebudou chápat.
Protože nikdy neléčili klavír z těžké melancholie
a jejich ruce nikdy neobjímaly holku
bez naděje
na budoucnost.
Komentáře (20)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Jejda, tak Ty jsi přišla s koncem léta ještě dřív a já myslela, jak tady za to budu pronásledovaná :-)
Máš skvostnou imaginaci, Eli!
18.08.2014 22:31:16 | Pamína
Smrt přítele není tak hrozná, jako držet v náruči holku bez naděje. Totální rezignace. Silně naturalisticky vyjádřen pocit podbarvený podzimem. Ano, co zbývá. Přijde zima. Jsem romantik, nikdy bych to takhle nevnímal. No je to hrůza. Povedlo se ti to. Ty umíš.
15.08.2014 11:16:34 | VEDz RVAHEs
Ten konec je nádherný, dotkl se mě hodně hluboko.
14.08.2014 22:12:04 | iluzionistka
A kukuřičný šustí malovalo Vincentovu duši..na konci léta usínaly nohy jedný holky s budoucností
14.08.2014 21:03:34 | básněnka