Princ a drak

Povím Ti příběh,
povím Ti pohádku,
která jak doufám,
ukolébá Tě ke spánku.

Bylo jedno království 
v něm vládl starý král,
co na smrt byl nemocný 
na nohou sotva stál.

Na smrtelné lóži,
šeptal své přání:

"Brzy staneš se králem,
jdi a vyber svou paní."

"Rád splním Ti přání 
otče můj všemocný,
výběr zdejších děvčat 
je však více než žalostný."

"V sousedním království 
osvoboď princeznu,
tu dají Ti synu můj
poté snad za ženu."

V železném brnění 
a meč svůj u pasu,
poddaní loučí se 
s ním němí a v úžasu.

Jaké pak bylo 
princovo zděšení,
když po krátké cestě 
dorazil na místo určení.

Princezna ve věži 
v podhradí drak,
říkám Ti pravdu 
je to opravdu tak.

Princ Filip tušil,
že silou nic nezmůže 
pouze malou lstí, 
zlého draka přemůže.

Počkal až dráček 
trochu si zdřímne,
pak kolem něho 
se tichounce mihne.

Pár dlouhých kroků 
rázem ve věži stojí,
princezna stojí tam 
trochu se ho snad bojí.

Nad ránem zmizí 
bez známky násilí,
ani ho nestálo 
to moc velké úsilí.

Z princezny poté 
královnu udělal,
o svatební den 
jedl, pil a hodoval.

Teď zavři očka 
jdi klidně spát,
možná se bude 
o nich Ti zdát.