Tvé úplné zatmění Měsíce....

Vím že hvězdy slovům říkají
víc se tě neptají
tvář odvrací
když se navrací
jeden stín z tisíce
tvé úplné zatmění měsíce
do smrti když nevěří tomu
v tom zrcadle
spadlo jablko ze stromu
je kyselé,hned vedle
trochu jedu
z Evy a jejích úst
když v předu
potkává se roj robotu
lidi nemůžou růst
nemají už jedno století
žádný sňatek z rozumů
když zas tak znovu šeptají
ale nepoznají
křik do noci
z té vlastní bezmoci
že nehoří jim svíce
tvé úplné zatmění měsíce