Obrazy u trati

Přestaň s pláčem, chci neslyšně projet

projet touhle starou tratí

A tobě nevadí, že velká kolona aut

řadí se u přejezdu, dokud neprojedu?

Zastav své kroky, ať mi mohou naslouchat

Naslouchat při mém běhu na promoklých pražcích

Kdy srdce bouchá jako kůň při nehodě

a sotva popadám dech z holubích peří.

Tobě krátil se dech už u nákladního nádraží

Když potměšile návěstidlo jsem zvedl

V poloze „volno“ prodíráš se vlčími máky

co rostou u trati. Tak proč tu jen stojíš?

Přestaň s pláčem, chci ti přijet naproti

aby auta konečně mohla projet

A škrtám zápalku, ať shoří už tak suchá tráva

Tak mě poslouchej. Už jedu a dech už stěží popadám.