Čas nahoty
Čas nahoty
Anotace: Sami sobě jsme největším přítelem i nepřítelem… Sami se stáváme vrahy svých iluzí… i jejich vzkříšením
špendlíkem trhají na kusy
bubliny vůní
zahrady v nás
Když odvaha se otuží
a svědomí v nitru rámusí
hlubiny tůní
odemknou čas
sebepochopení
To my jsme vrazi svých snů
a v blátě topíme svá přání,
bez boží síly
nazí být v sobě
Necháváme kopýtka dnů
poztrácet v mrtvé pláni,
i když prosily
doběhnout k Tobě
k nám
do srdce
Přišel čas
být silný a nahý
nejen pro sebe…
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Kdy zabijeme svůj sen?
Když ho uskutečníme, nebo když ho neuskutečníme?
A přání?
Místo bláta misky vah, udělám , neudělám.
Co se stane, když převáží ono a né ono?
Boží síla? Co pokora, moudrost, rozvaha, povinnost ?
Levandulko voňavá, děkuji za myšlenky co proudí mou hlavou.
Krásný večer.
29.01.2007 21:15:00 | kouzelníček
je nesmírně těké snést pohled na vlastní nahotu
a ještě mnohem těžší je stát s obnaženu duší před milovaným člověkem... snést lásku, která neodsoudí
děkuji za tvůj komentář
29.01.2007 13:26:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
Možná je první krok sebepochopení, a pak může následovat sebeláska... ;-) (těžké je oboje, a myslím, že na to dosud nikdo nevynalezl váhy...)
29.01.2007 10:32:00 | Levandule
jo je to lehký a nenucený to tvoje psaní ale já nejsem vrahem, já jsem zbabělcem svého osudu...zatím :-))
29.01.2007 08:17:00 | Jarky