Západy Slunce jedné kurtizány

Lásce se věnuji
jen tak z plezíru,
dělám si to
o čem přesvědčuji se,
že je správné.

Nechci být chloubou ničí
a proto
tak nějak přesně na míru
umyji záda,
... když dobře zaplatí.

..

Jen ve chvíli západu Slunce
se mi do očí vkrádají slzy.

..

Ty božské nešťastnice,
herečky, prodavačky slastí,
nemají jiných radostí,
než dělat šťastnými
všechny malé prince
co čekají,
až jim dřepneš do klína.

Jejich pocity nemožností
zapíšu do diáře,
abych nezapomněla,
jak jsem prospěšná.
A taky den,
kdy pro jedinou hodinu
udělám hrdinu
z pána
co měl problém s erekcí.

Na sklonku kariéry lehnu
si na vyhřátý balvan
někde v tichomoří,
nebo na Islandu
v termálů,
to ještě nevím.

Narovnám zničená záda
budu přemítat..
..při západu Slunce
co všechno ještě
o životě nevím...
... a měla bych znát!