touhy

Vyprchaný parfém

z dekoltu
šedivých dní,

doteky

v ústí
rozeklaných skal,
jež nikdy
nezmění
svůj smysl,

napnutá
tětiva času

co hledá,
kterým směrem
nalezla by uvolnění
a vymrštila
střelu citů
k určenému cíly,

obranný val
netečnosti,

za nímž snažíš
se skrýt
své postřelené
srdce,

je marné
se onomu ataku
bránit,

ikdyž okamžik
potrvá,
jen co tětiva
pozastaví
uvolnění třes,

však
kamenný val
touhy,

zasype
Tvůj tlukoucí
sval
bolestivými údery
balvanů...