Radost jak horská bystřina.
Padá ti, padá do klína.
Vystoupí k srdci.
Hrdlem teče.
Radosti přímý neuteče.
Radost, ta dar je od Boha.
Radost je modrá obloha.
Radost je déšť, co zemi vlaží.
O radost marně lstivý se snaží.
Radost si nikdo nevynutí.
Je matkou štěstí,
co dál jít nutí ty,
kteří druhým lhát se bojí.
Radost ta rány srdce hojí.
tohle je pomalé čtení. Tady je to s tím vjemem, jako pozorování v přírodě,
rychlý pohyb a je kouzlo pryč. Jen místo zvířátek se tady pasou myšlenky pozakryté slovy.
30.10.2014 09:42:16 | gabkin
Děkuji Ti gaboušku :-),ty opravdu dílko prociťuješ.
Když vznikalo,bylo to dílem okamžiku.Múza toho musí stihnout za den tolik,jen pohlédni,kolik je zde úžasných lidí...
30.10.2014 09:55:28 | Malá mořská víla
Opravdu moc krásné dílo :-))
03.09.2014 20:54:53 | Gabriela Green
Přesně takhle jsem se cítila dnes ráno, radostí z krásného začátku dne naplněná až po okraj :)
03.09.2014 10:37:20 | AndreaM
Já blbla až do večera.Že by to měly hvězdy na svědomí?
03.09.2014 23:08:20 | Malá mořská víla
Taky se mě to drželo celý den. U mě za to může slunce, to mě dobíjí, v jeho svitu je mi krásně. A když tak koukám z okna, obloha bez mráčku, mám pocit, že i dnes budu mít hezký den. Totéž přeji i Tobě! :) A.
04.09.2014 06:14:03 | AndreaM