naděje

NADĚJE
Kdo jsi
jsi-li vůbec,
na stromě jediný list,
z kterého učím se číst,
žebrák o slunce
se silou trpitele
Mám prý v tobě mučitele
vlastní duše,
svědomí své
co tváří se suše,když neumírá
Kdo jsi,
když houpeš se v mé mysli
křehký na vrcholu stromu
a koupeš mě v žalu mého života.
Jediný seschlý a zmrzlý
čekající na svého kata.
Jsi naděje co nechce na popravu.