S ÚDEREM BUBNŮ
jsme nedobrovolnými účastníky
nemístně triumfálního koncertu
v sále bez únikových východů
hráči orchestru
na pódiu
vyluzují nestydatě falešné tóny
za sponzorské dary mecenášů
uvedených v programu
neviditelným písmem
dirigent předstírá
rozmáchlá gesta
jen slepí nevidí
že už dávno
vyšel z taktu
sedíme si na rukou
nemáme čím
si ani ucpat uši
jen hluší
a užiteční idioti
tu a tam plácají
přidávají se
k roztleskávačům
čekáme
mnozí otupěle
jiní napjatě
zda s příštím
úderem bubnů
se v sále
konečně zhasne
s nadějí
že to snad nebude
jednou provždy
Praha, 10.9.2014
https://www.youtube.com/watch?v=y8h4bj7SOI0
bohužel...měli bychom přestat být účastníky...i když nedobrovolnými...děkuji.z.
11.09.2014 23:41:05 | zdenka
jakmile se řekne buben, stejně to v mně vždy vyvolá to samé... tanec kolem ohně, jen něco málo kolem pasu na sobě... a poblíž totem :)
11.09.2014 08:37:49 | Radhuza
Třeba to k tomu spěje :-D Nakonec možná hledáme štěstí tam, kde vůbec není, a ono si nás tak paradoxně najde jednou samo... ;-)
11.09.2014 13:08:29 | Amonasr
Moc krásná :-) Líbí se mi ten obraz, který mi vytvořila Tvá báseň v hlavě, když jsem ji četla :-)
10.09.2014 21:38:07 | Gabriela Green