Písky času

Jak zrnka se sypou prameny vlasů,
minulost teče skrze hodiny dolů,
marně jsme chtěli utéci času
a v přítomnosti zůstat spolu.

Počátky časem se dočkají konce,
pouště tak plní životy naše,
splatnosti dobu má existence,
včerejšky síla dneška maže.

Vzpomínky šednou, mění se v prach,
paměti pomíjivost léčí duši,
třeba z budoucna nemíti strach,
nervová spojení jednou se zruší.


Pohyb vpřed jest jedinou odpovědí,
tam skrývá se tajemství našeho bytí,
jiní nám ho nepovědí,
je třeba se oddávat žití.