Anotace: slza čtvrtá
*
v obyčejnosti všedních dnů
a nevšednosti úsvitů
ve vitrážích křídel vážky
poletujících nad hlavou
píšu svůj sonet pro ni
v zrcadlech průzračnosti tůní
kdy s každým probuzením
lehkostí rosy na stéble
vlhkostí
mokrých travin
nasycených podzimním deštěm
vřesovišť
plných kvetoucím koniklecem
pronikáš do mě
stále
na tóninu svou
*