Když bolest světa...

Když bolest světa

padá mi na hlavu,

když pociťuji

nesmírnou únavu.

Když nemůžu spát

ve chvílích děsu,

když kolena se podlamují

pod váhou stresu.

Když sama si připadám

v obrovském davu,

když topím se

a v životě plavu.

Když smutně si sama

životem kráčím,

když všechny své hříchy

za sebou vláčím.

Pak konečně pochopení

života přichází,

že musím si poradit

s každou nesnází.

Však naštěstí také

poznávám vesele,

že nejsem v tom sama,

mám přece přátele.