Občas jen tak přemýšlím
zda to dítě ve mě žije,
někdy chybí mi to jeho
kouzlo a životní energie.
Ruku na srdce
kolikrát za den se směješ?
Kolikrát mávneš jen rukou
se slovy : " To neřeš." ?
Jsme svazováni etikou
dítě tento problém nemá,
představivost velikou
a je hrozný neposeda.
Vím, že tam někde je
slyším ho jak křičí,
má hlava ho ignoruje
a to ho pomaličku ničí.
Hlasy uvnitř mi šeptají :
" Odemkni mu jeho celu! "
a tak udělám to potají
přál bych vidět Ti tu melu.
Aby nenašel ho rozum a
nevrátil ho do cely zpátky,
musím schovat ho v srdci
ať mohu dopsat tyto řádky...