Bílá holubice
Bílá holubice
Letěla bílá holubice, letěla, letěla..
Na člověka tam dole už z dálky hleděla..
Co to dělá, pod tím stromem? Že by sbíral jahody?
Holubice prostě nevěří na náhody.
Sletěla dolů, aby viděla ho z blízka,
kdyby měla ruce, tak toho chlapa zlíská.
V ruce držel provaz a hleděl nahoru
a myslel při tom všem, jistě že na Doru.
Provaz hodil na větev a udělal smyčku,
na konci toho všeho ještě malou kličku.
Smyčku hodil na krk a kličku utáhl,
za provaz ještě pro jistotu zatáhl.
To má velká láska, už nechce mne milovat.
A já jí chtěl celý svůj život darovat.
A teď tady visím, s provazem na krku,
budu jen oběšenec, co věšel se na smrku.
Ten muž už modral, holubice hleděla,
pak s touhou zachránit ho, mu na rameno sletěla.
Už bylo pozdě, jeho duše vzlétla
a holubice spolu s ní odlétla.
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.