Morbidní a divná
Na břehu s písní,
na tváři jen slzu,
uprostřed snění,
jen nic proti zlu.
Pěna řeky u kamenů,
malá loďka na hladině,
spřízněná duše u kořenů,
vodopád hučí tak strašlivě.
Pírko z andělů nebeských,
vločka na studené tváři,
pár krůčků od jam bezedných,
osud se tak divně tváří.
Jen tma bez jediného světla,
jen svíčka bez knotu,
vlhká jáma okolo těla,
ptá se kde je, ale ví že není tu…
ta krásná a svěží,
s kosou přes rameno,
zamnou poklusem běží,
její tajemství nebude prozrazeno…
Komentáře (0)