Máš dlaně pořezané ránem
jsme od sebe šíleně daleko
cítíme zuby na krku tepna
dýchá
Sbíráme pozůstatky své existence
špinavé popelem z ohniště
ztracení v sobě navzájem
Tváře pobledlé únavou
pokreslené graffiti
automat na kávu kdovíproč nespí
a my jsme na dně
kelímku
daleko a cítíme zuby
na očích co ztrácí barvu.