Snad chtěla jsem strávit
s Tebou o ráno víc,
dobou podzimních plískanic
uvařit čaj a jinak nic.
Chtěla jsem jen najít
v srdci kousek lásky
sundat z očí pásky
a vyjít životu vstříc.
Zapustit kořeny do Země,
v oblacích rozpustit strach,
v mezilidských hrách
na struny zabrnkat.
Vím, že ...
Ty máš svoji cestu
a já mám svoji zas
dávám Ti však ze mě
tu nejhlubší část.
3.11.2014
Dám tip...nicméně by mne celkem zajímalo, jak by ses ve sdělení posunula ve volném verši...nechceš to zkusit?
Myslím, že by to mohlo být ku prospěchu...
(samozřejmě je to jen můj názor a nalož s tím, jak chceš:-)
RM.
04.11.2014 00:32:27 | Robin Marnolli
Děkuji, myslíš - poskládat to více volně? Tak to je otázka, tohle je jeden s prvních pokusů záměrně více vázaného :)
04.11.2014 00:39:42 | Daniela