Nezměrná touha

Krajinou krásnou putoval,světa užíval radosti
však úsměv tvuj milý pro mne je jedinou mojí žádostí
nejsi teď blízko mne ,hluboký v srdci žal
snad osudem to jsi zlým zaváta někam v dál

V prostotě myšlenky čistého člověka
touha je nezměrná , někdy až poleká
jak přespříliš toužebně myslí mou ovládne
představa tebe , mne,
v objetí toho dne
kdy zase jak obloha úplně bez mráčku
my ráno si řekneme , krásný den miláčku