Kdo se bojí...

   Stůj si klidně v dešti 

   před dveřmi ke štěstí,

   než ti kapky smáčí kůži, 

   - říkáš,

   kéž by byl svět hezčí, 

   než teď je. 

   Prší na tebe,  

   pro tebe sůl z očí

   smočí tváře, 

   lepší to nebude, 

   ne - ještě ne, 

   pořád se bojíš

   zaklepat na dveře.