Začátek konce

Den černý, chvíle předvečerní
krásy, hebounký dotyk na mé
kůži, vnímat a něžně cítit.
V dlouhých pramenech vlasů
se zachytává tma a halí je do
hávu světélkujících hvězd.

Nevnímám, pod světlem pouliční
lampy se stáčí tenká cesta
stříbřitých slz, po které prchá
myšlenka a za ní další mě
opuštějí, ve tmě samotnou
zanechávají hořké prázdnotě.

Ať skončí vše naráz, já tu už
nechci trpět v té bolesti,
která mě spaluje a ničí mou
těžce vydobytou vůli, dálnou
podstatu, tím čím jsem žila.
Radši ten život vzdát, odejít.