být a mít

pro zmíněnou duši
Nekrásné je občas krásným,
jakoby to mělo své jedinečné kouzlo.
Jediné svobodné stěstí,
je její neštěstí
přivádějící ji na hranici racionality
a sebevraždy.
vyhrává v souboji se sebou,
Je přesto zděšena.
výhra i prohra jsou špatné,
situace nemá východiska.
Vítězové mají vždycky pravdu,
ať už ji mají,či ne,
na tom však kouzelného
není nic.
Co je to za pošahanou duši,
co za pošahný svět?
kde není pravda a čemu věřit.
Antinomie se nevylučují
navzájem prohazují.
utírá slzy do kapesníku,
kapesník utírá slzami.
duše je i není,marné snění, věčné neštěstí bez štěstí, co už je pouze tedy něčím mezi.