Stín

Nenechávej mě ve stínu mého pokoje
Zrovna teď lásko
Když z celého srdce já chtěl bych
Vztáhnout k tobě ruce mé oboje

Stále tě cítím, jsi ve mně tam
Však víš kde
Bezbřehý oceán vzpomínek

Otevřu oči a hle! Ty nikde!
Snad dohasnul překrásný tvůj plamínek?

Nevěřím , doufám, snad malinký mrak
Zatemnil duši mou
V kostech až zamrazí, kalí se zrak

Těch mraků milion
tíží mou v jiné dny...duši tak marnivou
Přesto však vím
Já za jedním z nich
Slyším jak harfu znít...tvůj jiskřivý smích