Jen skočit do davu

Kolem mne se vlní masa lidí

a řídký kouř nás obklopuje jako vodní hladina.

V malé výši nad námi celý sál hudebníky vidí

a my víme, že koncert začíná.

Reflektory nasvítí stage ze všech stran

a lidé vykřikují jméno kapely a vráží do zábran,

zaplaví mě směs adrenalinu a štěstí

a potom zpěvák zvedne nad hlavu své pěsti,

které rázem promění se v rohy,

ale mé oči vidí pouze bohy.

Příval energie mnou mrští do vzduchu,

mám čistou hlavu a mé tělo se směje

tomu rošťáckému ruchu,

co se právě děje.

Lepí se na mne černé oblečení a vidím upocené tváře,

vidím stejné vzrušení v jejich očích,

lidi rozjeté na plné čáře.

V tom do davu kytarista skočí.