Čtyři v jednom

Čtyři v jednom

Anděl, ďábel, blázen a já, jsme jednou vyšli
cestou, odkud jednou všechny bytosti přišli.
Tou cestou, jsme potkaly krásný i zlý věci,
potkali krásu, anděl řekl, vidíš a ďábel na to, kecy.
Potkali hrůzu, ďábel se smál a anděl plakal
blázen jen tiše šel a já nevím proč ten osud tak lákal.
Prošli bouřemi všech moří a čas si začal brát daň
cval se mění v klus a co má se stát se staň.
Potkaly stáří a obroušené jejich hrany, už neměly sílu,
se bít každý za svou pravdu a dali přednost vínu.
Ve kterém snad tu pravdu jednou najdou
potichu přemýšlí, kam lidi pro pravdu svou až zajdou.
Anděl se ztrácí a ďábel v sobě nemá tolik zlosti
co lidi mezi sebou, když řeší obyčejné maličkosti.
Blázen zase jen tiše sedí a já začínám tušit vše
že mám v sobě všechny a snad to není ani tak zlé.
Jen lidi neví kam se ženou a svou pýchou
mrzačí vše kolem sebe, přerušenou míchou.

Jeník