Pravidlo nepravidelnosti

vlahým nočním pohybem
vypsal jsi se do mě
jako do
ochablé
tvé
a žádné
duše
nedokonalostmi
předchozích
vléval jsi do mě
kus sebe
tys byl olovo
a já ztvrdlý kámen
i když
proběhlo
co a pak
a jak mělo
chemie
tu nebyla
i když
jsem
si to
myslela
necitů
schopný
živočich lidský
ranní večerní i noční
z obav a smutků
si svou říši staví
halí se do barikád
velikostí
všech možných
generací
opájen
pocitem viny
za všechny
činy
které nespáchal
aspoň
si to nepřiznal
že svojí
a ne jinou
rukou