Vypadl proud, všude je tma,
mrazí mě, když slyším z lesa zavytí vlka.
Houkání sov je pohlazení po mé tváři,
na nebi nevidím měsíční záři.
Srdce se mi svírá strachem,
někdo na mě promluví hrubým hlasem.
Ve předu nikoho nevidím, otočím se,
něčí ruka mého ramene dotkne se.
,, Jsi v bezpečí" zašeptá hlas.
Můj milý to je, znovu a zas.
Drží mě za ruku,
Kolem sebe stále vidíme tmu.
Zářivka třikrát zabliká, rozsvítí se,
konečně světlo už je.