Pošetilé verše

Pod mostem,

na dně světa,

malá světluška létá

a tráva ze spárů roste.

Nebe plní se tmou,

básníci do ulic vyšli

a své pošetilé verši píší,

o tom,

jak hvězdy plynou noční oblohou.

A potom sledují východ slunce,

velké, zařící na obzorem,

ač není lidským výtvorem.

Z té výšky zdá se být sotva jako unce.