Kovové ozvěny v srdci

Levandulko, .... levandulová ....
trošku jsem tě zanedbával / maličko jsi se mi zdála přeslazená láskou a optimismem ... což je dost v konfliktu s mou realitou /
ale tahle básnička .... ta je reálná .... až moc ...
/jakobych ji prožil já ... a o to jde v básních ... především ... /
Dík ...

01.02.2007 10:04:00 | HarryHH

..jo.. život je někdy pěkná mrcha..

31.01.2007 18:45:00 | isisleo

Pěkně smutná.

31.01.2007 15:42:00 | NikitaNikaT.

Je třeba za každou cenu chytat ty rány dál?
Proč nenamířit svoje zbraně, nevydat povel "pal".
Kovově v komoře srdce asi i potom bude znít.
Však cizí kovové nábojnice tam nebudou už místo mít.

31.01.2007 15:41:00 | Mourek

Nádhera! Jsi báječná, naprosto bez debat.

31.01.2007 09:17:00 | smudlinek

... nekričím, nebrečím
na kolenou neklečím
ani soudnost svoji neztrácím
jen když mě raníš ...
někde uvnitř ... krvácím

krásně bolestná :))

31.01.2007 09:14:00 | shrek1979

já bych to ukončila tím "mrtvým tichem", lépe by tak vyznělo to ublížení. Všichni se někdy musíme zvednout sami a přejít bolest, kterou někdo napáchal.

31.01.2007 09:00:00 | Miskitka

... to doufám, že není o tobě ... už jsem se lekl ...

31.01.2007 08:33:00 | JardaCH

...podařilo se mi polknout...
:o)

31.01.2007 07:53:00 | Cecilka

Máš pravdu. A když bolí někoho, koho mám ráda, tak bolí i mě...

31.01.2007 07:48:00 | Levandule

...není o tobě ...je o životě ...kterej bolí ...

31.01.2007 07:39:00 | WhiteSkull