Sázka

Venku je zima
ledem zmrzly květy
kdo napětím nedýchá jsem já
a ne ty.
Zahnala jsem démony,
jedny z nejmocnějších múz
pro tvou náruč,
společné my
a naše podvečerní blues.
Stačí mi,
místo na slunci
hřát se ve tvém stínu,
hlava točí se,
je pozdě
a naivně přikládám to vínu.
Až vzbudíš se,
zanech milostný vzkaz
v tenké vrstvě námrazy
protože kdosi mi řekl, že:
nevyhrává ten,
kdo nikdy nevsází..