Tak neobratně

mladé vrásky skloněného čela
dech skleněných dní je ten tam

na co čekáš?
zítra zas vylovíš nonšalantní úsměv
z kapsy
upadne ti ledabylé klišé
a já po něm zaklopýtám

Tak na co čekám?
Jen hladovím očima
po skořápce té pastvy

tak neobratně

stelu si stále tentýž hrob
na mechu své měkké hlouposti
když chci zavadit
o tajně psané řádky tvých slov

ty lásky z pár pohledů
ŠÍLENSTVÍ.
ale na tuhle zimu už tuňáci stejně uletěli na sever