Od tatínka

Pamatuji si to jako dnes,
-vzpomínám rád potají-
uši rvoucí dětský řev,
přesto srdci lahodí.

Pamatuji každý okamžik,
-pohled jsem měl rozmazaný-
tvůj první nádech, první křik,
hlásek krásně ukňouraný.

Pamatuji si toho mnohem víc,
-bylo tolik krásných chvil-
například tvou dětskou líc,
když jsi z prsu prvně pil.

Pamatuji si tvůj první sen,
-oči kmitající pod víčky-
já ležel vedle spokojen,
ty tiskl jsi mi malíčky.

Pamatuji tvůj první smích,
-už nevím co tě rozesmálo-
snad padající první sníh,
dětských úsměvů je stále málo.

Pamatuji tvé první kroky,
-tvůj šťastný výraz ve tváři-
ač jsou to již celé roky,
má se vždy tak rozzáří.

Pamatuji tvá první slova,
pro mne mají cenu zlata,
vzpomínám rád zas a znova,
jak jsi řekl "táta".

Pamatuji snad každý den,
-až dech se z toho zatají-
a pokud by to měl být sen,
dál rád budu snít potají.