Hřbitov

Tělo i pohled kamenný
anděl ztuhle k nebi zírá.
Za lepší onen svět prosí,
zbraní v boha jeho víra.

Při pouti poslední
zemřelí se tu sejdou.
O místo strach nemají
všichni se sem vejdou.

Na každého tady čeká,
obdélník mramorem roubený.
Ten černý kousek hlíny
hrobníkem vyhloubený.

Lidé kdysi dávno živí,
epitaf osud připomíná.
Byť někomu z nás chybí,
každý časem zapomíná.

Sebevrazi ,,v hanbě" leží,
klidu z nich nemá žádný.
Právo na spánek pokojný
upřel jim občan řádný.

Hroby dávno opuštěné
mrtví beze jména jsou.
Ve smrti spolu rovni
po stejné cestě jdou.

Nepřijde zpět od řeky Styx
kdo ve vlnách se ztrácí.
Brána hřbitova z kovu tepaná
jen živé zpátky vrací...