Pročítám jitra na cokoli,
co připomíná tvou tvář v dobách,
po skývách ochutnanou deštěm,
posté prokládám tě duhou,
když bolest tančí v hlavní roli,
obuta v baletních střevíčkách,
rzíš a zníš mi žestěm
na notu půlovou
Rozpoloženi v parketách červotočíme
prostřepeným snem do neznáma
pro za(s)slepené zítřky
hledáme mrtvé nádechy
na prknech, v nichž svět znamenáme,
kráčíme krok sun krok, tma,
sekerou na remízky
dělíme myšlenky na vzdechy
Podpatky prošlapaných vin,
had vine se meziprstím
sňali ti podobu z tváře
pro suchou uplakanost
pro ztichlou sudbu rovin,
protnout se, se ztraceným
vyhrát zpět na plné čáře
zprocitanou radost
(ne)obyčejně žít
moc silná, Jirko, zvlášť poslední sloka má všechna slova na svém místě, nic mi tam nechybí ani nepřebývá... a sekerou na remízky dělíme myšlenky na vzdechy... jéžiš, musím to přečíst víckrát a s odstupen, krásná záležitost, oblíbím si :-)
07.12.2014 00:05:32 | hledač
Děkuji Ti, milý hledači :o) Velmi mě těší, že odkrýváš, co je mezi řádky :o) a že na Tebe báseň zapůsobila. Děkuji za milý komentář a návštěvu a pokud Ti bude stát za návrat, budu jen poctěn :o)
07.12.2014 00:23:25 | Akrij8
Přečetla jsem jí pár minut po tom, cos ji sem přidal... A od té doby sedím a přemýšlím, co Ti napsat... Sedím takhle hodinu a nevím, prostě vůbec nevím... Cokoli mě napadne mi přijde strašně hloupé, nevhodné. Jednu větu si dovolím vyzdvihnout: "sňali ti podobu z tváře" Když jsem ji přečetla, tak se mi zaleskly oči... Možná si mi sáhnul někam hluboko... Pocity z toho jsou velký otazník, ale pocity jsou to velmi, velmi silné, děkuji Ti...
06.12.2014 23:26:38 | Elisa K.
Vlastně to svým způsobem souvisí s Káťou a mým vánočním přáním... Hodně mě ovlivnila hudba a ztvárnění, ta sáhla hluboko. Hloupé a nevhodné? Nevím, myslím, že toho nejsi schopna.o) Nu a tady jde především o pocity, takže je to moc dobře, že se dotkla právě tam, Eliško :o) Odpověď není všecko, respektive slova, ale pocit je nositelem něčeho nepopsatelného ve své šíři a podstatného:o)
06.12.2014 23:36:19 | Akrij8
Zvláštní, před chvílí sem si říkal že sem od Tebe dlouho nic novýho nečet a vida, je to tady a v plný parádě... a já sotva dýchám, procházím tím příběhem a prostě jen tak žiju... Musim Ti zase vseknout poklonu, jsi mistr příběhů pro mé vnímání. A ten závěr je skvělej... I hudba, neznal sem a fajn :-)
06.12.2014 22:40:46 | Madanik
Tak to jsem poctěn, že máš rád a vyhledáš mé básně, Dane :o) Většinou píšu v práci, když mám noční... rozpustím myšlenky, jen teď je nějak víc práce a povinností...Tak to mě těší, že Tě do sebe tak vtáhl :o) Hudbu Katie miluji, vlastně mě inspirovalo to pojetí. Škoda jen, že nerozumím textu, umím jen německy... Děkuji Ti za takovou poklonu, nu však i mě je u Tvé poezie krásně.
06.12.2014 22:52:54 | Akrij8
...s Katie jsi mi udělal radost...její hudbu tady vidím poprvé:-)
(myslím na Literu)
RM.
06.12.2014 22:26:10 | Robin Marnolli
Tak to mě těší, Robine :o) Moc se mi líbí, hodně písní má zajímavé dramatické ztvárnění a zpívá skvěle. Poprvé ne, je ještě inspirací pro jinou mou báseň : Roz(s)cházení
06.12.2014 22:30:47 | Akrij8
Aha...to jsem asi přehlédl, nebo už možná zapomněl...já ji mám také rád. Má čisté a kvalitní texty a jak říkáš, zpívá fakt pěkně:-)
06.12.2014 22:34:02 | Robin Marnolli