jíst dýňová semínka je nejhloupější způsob jak se utopit
jíst dýňová semínka je nejhloupější způsob jak se utopit
Anotace: glory to god in the highest, and peace on earth
jednou jsem jedla chleba s marmeládou
trochu mě oslňovalo to zvláštní světlo
sem tam se otevřely dveře
takže jsem znovu mohla předstírat co nejmenší pohnutí
ne, nejedla jsem
někdo ukradl z kostela kadidelnici
jen tak bez úmyslu očadit můj jinak skvělý úsudek
každý kdo si někdy čte v příbalových letácích
ví že nade vším vládne rozum
a taky něco tuší o vedlejších účincích
triumf vůle se ale nekoná
a není to zvláštní?
je to ta stejná červená
jsou to ta stejná slova
náhody se snaží prostřílet
k mému magickému myšlení
jenomže já nerada vidím svět v souvislostech
.
ano, je to zvláštní
je to osamělé
je to jediné
ale stejně za všechno může můj židovský nos
a stříbrné kamení které po mě házíš
mě někdy hodně bolí
a moje modřiny jsou tyrkysové
stejně jako moje srdce
které mění odstín s počasím
a nejmodřejší je
když hodina a minuta sdílejí stejné číslo
(toho dne byl Stierlitz tak blízko prozrazení jako nikdy předtím)
nejvíc mi vadí
že až tuhle báseň budu číst za pár let
vůbec nebudu vědět, co jsem tím vším zase myslela
a co je ta červená
a co je to stříbrné kamení
a proč je tu chleba s marmeládou
a proč jsem ho nejedla
a proč je to vlastně tak zvláštní
a proč si zpívám glory to god
když ani přes to že nevidím skrz dým tvého smutku
jsem pro tebe pořád odpadlíkem
p. s.
rubikova kostka není pro idioty a líné lidi
.
Komentáře (9)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
je to zvláštní...nade mnou právě vládne dýně...
15.12.2014 14:09:34 | enigman
rubikovu kostku mám! a taky teda složím.. :o)
a Stierlitze jsem milovala, ale kde jsi k němu přišla ty?
15.12.2014 10:18:16 | hanele m.
tak vidiš, jsi chytrá a nejsi líná! to já naopak jsem. Stierlitz. já na něj přišla přes ten úžasný absurdní humor zde: http://trolejbus.com/stier/ , pravděpodobně mi ho donesl někdo z přátel, kteří ví, jak miluju spojení Ruska a absurdity.
je to takový styl Daniil Charms, což byl jeden z mých prvních dobrovolných autorů (našla v knihovně malou knížku, a od té doby miluje malé formy :D)
z toho seriálu jsem viděla asi 5 minut v nějakém lese, ale mám to v plánu na důchod (což znamená, že mám velkou motivaci se ho dožít a bojovat za to, aby ho do mého stáří nestihli zrušit :D)
15.12.2014 11:32:58 | Já Esther Ruth
díky! náhodný vtip se mi podařil vskutku skvělý:
Do Müllerovy pracovny tiše vstoupí pastor Schlag a zašeptal: "Tučňáci táhnou na jih."
"Tučňáci ať táhnou třeba do prdele!!! Stierlitzova pracovna je o patro výš!!!" zařval rozčilený Müller.
a já ten seriál našla na youtube, ale včil honem nevím v jakém jazyce..
15.12.2014 12:22:17 | hanele m.
"Profesor Pleischner spolknul ampuli s jedem a vyskočil z okna, aby se rozbila."
:D
15.12.2014 12:35:03 | Já Esther Ruth
Taky mám ráda život bez souvislostí, a chaos je mnohdy víc inspirující než zažitý pořádek. Tenhle tvůj sled myšlenek se mi opravdu líbí. :O)
15.12.2014 07:15:09 | Tichá meluzína
děkuji. já mám ve všem hrozný, hrozný, neskutečný nepořádek. absolutně strašný. moje máma vždycky říkala, že ten bordel, ve kterém jsem schopná žít, musí být odrazem toho chaosu, co mám v hlavě. postupně jí dávám za pravdu. tady ale život bez souvislostí byl trochu ironický, což ovšem logicky neví nikdo, kdo mě dobře nezná - já totiž chorobně hledám souvislosti úplně všude (a občas se musím dost krotit), což je výsledek mé snahy se v tom chaosu zorientovat :)
15.12.2014 11:36:13 | Já Esther Ruth