všichni smutní lidé

.



chtěla jsem se zamilovat z analytických důvodů
chtěla jsem si užít ten triumf vůle
kdy zcela racionálně ovládnu svoje emoce
a vypluju znovu nad hladinu
žít život který jsem si vybrala

jenže osud nebo náhoda nebo kdovíco
mě převezly a když jsem jednou jedla karamelové sušenky
snažila jsem se být naprosto upřímná
a v tu chvíli mi došlo, že
nechci
ale musím

bála jsem se, že se něco stane
jen jsem nevěděla, kde to číhá
ale velmi brzy jsem se tomu podívala přímo do očí
a dalších několik dní nemohla dýchat
protože v noci spánek nepřicházel a když
tak jsem se budila i usínala se jménem vydechnutým těsně nad temnotou úst
kde jsem ho v zubech rozemlela na prach a vdechla v bezvědomí
aby se znovu objevilo s dalším zmateným sněním

a jednou jsem se vzbudila
ze snu Když ses mě ptal odkud se známe
neznala jsem odpověď Ty ano

ale vím dobře že nemá cenu se dívat na předpověď
protože bůhví jaké bude zítra počasí v tvých očích
a někdy je jen tma
poprvé v životě jsem chtěla jen tak ze zábavy někoho ovládnout
jen tím dobrým způsobem Páchat zákeřně dobro

ale čím víc jsem se snažila vlastnit a mít
tím víc jsem byla vlastněna a ovládána
a nakonec se to stalo
už si nepatřím
a to co jsem nahrnula před sebe
mě teď z kopce táhne dolů a řítím se
bezmocně Ale nechci

musím



.