Melancholií to nezachráníš

běžné se ptám,
kolik let mi ještě zbývá
dietní, hysterický pláč
mi v tom někdy pomáhá

běžné se ptám,
kolikrát se ještě nadechnu
a rád při tom poznávám,
že plíce dýchají za mě

běžné se ptám,
kolik lidí ještě poznám,
stromy vyvrácené u cesty
nechané na pospas hnilobě

běžné se ptám,
stýská-li se mi po někom,

melancholií to nezachráníš.