ZWV146

.

a ty
jsi mi nasadil červený baret
to znamení bohémství

které mi přivlastnily po všem teprve tvoje čisté úmysly
a nebylo mi trapně
se k tobě schoulit protože alkohol
to je zkrátka pud k lidskému teplu

ale stejně jsi byl jediný člověk který mi řekl že mě miluje
a ještě se mi za to omluvil

to se totiž tak dělá
omlouvat se za to že alespoň v nějaké verzi reality
existuje pro mě absolutní odpuštění


.




je to zvláštní slabost
být přitažen
to jsou ty inklinující typy
zřejmě jsem se nechala na chvíli fascinovat
a kdybych byla zamilovaná pak jen do tvé zamilovanosti
a konzumovala bych tvou lásku jako chleba
když mám nový starý už nejím
stejně tak mě zřejmě okouzlila čerstvá vůně tvého citu
ten zázrak že opět může někdo slyšet o mně poprvé
jakákoliv část mého těla však není dostatečně intimní
jako můj zápisník a ty jsi ho viděl
znáš moje strachy a chceš abych byla šťastná

tak to se mi obvykle zdá v noci
toto byl tedy zvláštní sen
skončil s rozedněním
v 7:30 zazvonil budík
byl tvůj a já ho vypnula  a doufala jsem
že ty si nebudeš pamatovat
jak jsi mě prosil

                        prosím slib mi že si to budeš pamatovat
a já slíbila že budu
a byl to zvláštní sen
skončil s rozedněním
a proti nám seděl had a eva a jablko
oni byli odpočatí a já a ty mrtví
jelikož jsem vzala nůž a rozťala nás

vůbec ti nerozumím
vlastně by pro mě bylo potupné vědět
že jsem ti nezpůsobila žádnou bolest
ale to nebyla tak docela pravda
proklel jsi moje vlasy
můj závoj
mou zeď mezi mnou a vším
mou jedinou pýchu

a tak se zdá
že víš něco o pokoře

byl to zvláštní sen
ale nezačal se setměním

.