V SLZAVÉM ÚDOLÍ
V SLZAVÉM ÚDOLÍ
Anotace: Vysvětlivka pro nepamětníky: vinárnu Narcis v centru staré Prahy kdysi navštěvovaly vysloužilé šlapky, figurky z podsvětí a flámující studenti, když už všude jinde zavřeli…
V SLZAVÉM ÚDOLÍ
básně básně básně
myšlenky
roj včel
žádné včely
lítaj na všechny strany
podněty
náměty
vzpomínky
vzruchy
blbosti
má hlava je včelín
vyžraný vosami
včely pochcípaly
vosy uletěly
loupit kamsi dál
kořistí i lidé
z druhých
ze sebe
doba je kořistnická
až všechno všem
vyžerem
co dál?
ne ne
tak zlé to není
jsou básně
jsou básníci
básnířek je víc
ohrazují se feministky
proti ženskému rodu
lásky?
přijímám tě světe
takový
jak ke mně přicházíš
zavěšuju ti ale pokaždé
na záda
na odchodnou vzkazy
o kterých nevíš
jako když spolužačce Lídě
připíchl kamarád
ve vinárně Narcis
cedulku na svetřík
vyměním ženu
za pytel brambor
dlouho netušila
proč se na ni všichni smějí
pak jsem si objednal
kávu
cože?! vídeňskou?!
pohoršeně zvolal číšník
v tomhle slzavém údolí?!
musel jsem se smát
směju se i teď
v tomhle slzavém údolí…
Praha, 2.1.2015
https://www.youtube.com/watch?v=2HDBfE5CosI
Komentáře (31)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
možná v tomhle slzavém údolí...setřít jednomu člověku slzu z duše...a pak se dlouze smát....jaký jsme si tě, živote, představovali...jakým jsi byl...jakým zůstáváš...ÚSMĚV,z,
04.01.2015 11:58:54 | zdenka
Pěkný návod, Zdenko - slzy vždycky něco odplaví a to, že se dají i setřít, je jejich další úžasný potenciál, otevírající cestu nadějím... :-) Díky :-)
04.01.2015 12:10:42 | Amonasr
to je život... kámo :-)
je to nějakej pátek, co jsem byla na dvacetiletém výročí firmy partnera... luxus, hravě jsem se usadila v audině, co s placeným řidičem se mnou brázdila ve velký rychlosti silnice a řidiče mé nadšení hnalo do vyšších otáček a to se v autě bojím :-) ubrusy s mašlemi, kapela, luxus nad luxus... dalekosáhlé dary, který připomínaly cokoli, co je drahé... trsala jsem tam na parketu a usmívala se na muzikanty, jedla magickej gel, co chutnal po tataráku a po džusu...pak se plavila na parníku, shlédla ohňostroj a podávala ruku ani nevím komu :-)a pak střih a byla jsem v pětce bez ubrusu s bezdomovcem u stolu...s hnusnýma záchodama a sedačkou, co pamatuje moc... partner se družil bůh ví s kým a já si užívala tuhle patinu, ty počmáraný zdi, bezzubou dámu a pána bez prstů... loupila jsem si tyhle okamžiky... :-))a i když spousty přísedících ohrnovali nosy, já si užívala tohle pro ně slzavé údolí... :-)) s tou desítkou na stole :)když já tu osahanou skutečnost tak ráda... :-))
03.01.2015 22:54:27 | zelená víla
Z extrému do extrému :-D To je tedy jízda! :-D Krásně jsi to prostřihla a za tu schopnost sednout si s těmi lidmi na okraji k jednomu stolu Tě vážně obdivuju :-)
Také znám oba světy, ten první lépe, ten druhý spíš jen letmo zvnějšku. Tím prvním svým způsobem pohrdám, je falešný a jen málokdo v něm za něco opravdu stojí (i když se občas tací i tam najdou). Lidí v tom druhém je mi líto, na nic si však nehrají a jsou opravdovější. Vlastně z obou světů je mi uvnitř smutno, ale pokaždé je to úplně jiný smutek, s lidmi v tom druhém je ten smutek účastný. Není zkrátka nad víceméně obyčejný život se skutečnými radostmi i skutečnými starostmi, kde se lidé ještě dokáží radovat i z maličkostí, soucítí s těmi druhými a nemusí se ani příliš přetvařovat, když sami nechtějí. A taky bývají mnohem moudřejší… ;-))
03.01.2015 23:39:01 | Amonasr
víš v té první společnosti jsem se cítila vznešeně... pila dokonalé víno s přívlastkem a od těch nahoře po ty dole- ale je pravda, že tato firma si váží obého, bez jednoho není to druhé... váží si lidí, pro jejich pracovní i lidské vlastnosti a to opravdu není všude... a já si právě pro tohle vážím téhle firmy a těch lidí v ní - tedy těch s tou vlajkou vlající, protože ti někteří si jen stěžují nebo třeba jen více než chválí, neuvědomují si to jinde... zaměstnávají i vozíčkáře a já samozřejmě sklouzla k nim do podpalubí, tam nahoře bylo moc honosně... a také uvaděčka měla lepší šaty než já :-)) vtipkuju...
v té pětce bez ubrusu a s bezdomovcem u stolu jsem se neskutečně nasmála... dáma bez zubů ve mně evokovala chtě nechtě lítost, ale její volba.... umím proplouvat takovými světy, snad tam dole je mi lépe, je tam přirozeněji... a stejně se to tak krásně mísí, jednou jsi dole jednou nahoře... ti nahoře to nevidí, ale ti dole, ti to žijí... a jak říkáš, tam je více přirozenosti a toho lidského kouzla... já nejsem moc ten typ, co někam přijde a hned se umí družit, dívám se, čichám a přičichávám... můj partner je opak, přijde na loď hýří vším a přijde do pětky bez ubrusu a hýří taky... druží se s kýmkoli... já potřebuju čas... :-)
03.01.2015 23:50:41 | zelená víla
..v tomhle slzavym údolí asi nezbejvá než se smát..anebo z něj neslyšně vysmrdět :-D
03.01.2015 17:05:37 | Frr
Zatím jsem stále ještě spíš pro ten smích :-D Respektive i to vysmrdění do svého vnitřního světa není marné... ;-))
03.01.2015 17:48:31 | Amonasr
díky Josefe, že to říkáš..to radikální "vysmrdění" kamsi-jinam, mě láká jenom zřídka..říkávali někteří staří kabalisté:"Pláč je smíchem kabalisty"..věřím ve smích radostný-bytostný až živočišně-od šourku a brzlíku
až do šišinky těsně pod baldachýnem duše-toť smích upřimný živelný všeprostupující..někdy vede až k dávivému kašli, při němž se nezřídka vše rozhoří sytými barvami nevídanými..-směju se nejraděj jak to hovado /domnívaje se,ale,že pořád ještě boží/::-)))
03.01.2015 18:16:25 | Frr
Tak to si, Jiří, opravdu rozumíme :-) Jen takto barvitě a vrstevnatě popsané to je další skvělé počteníčko :-D
03.01.2015 18:25:12 | Amonasr
Ta první sloka se mi moc líbí, tak nějak to taky mám :)
03.01.2015 12:07:30 | iluzionistka
....když už všude jinde zavřeli:-), tak tak, byl to děs, ale litrovka bílého chutnala i tam dobře:-).Tenkrát jsme se vsadili kdo z nás půjde tancovat s hraběnkou a já to projel.Dnes toho tance nelituji, byl to Nevšední zážitek:-)
03.01.2015 12:00:26 | Jeněcovevzduchukrásného
Jo, to byla nezapomenutelná figurka - legenda :-D Chodila i do Evropy, neklame-li mě paměť :-D
03.01.2015 12:04:44 | Amonasr
Ano taky:-), ale u Šmelíků byla asi častěji.Měla tam taky "svůj stůl, čtyřku přímo vedle velikého sloupu kousek od vchodu. V Evropě na kavárně jsem se učil a taky dole na Plzeňce.Měli tam svůj stůl i geiové a jeden na mě pořád, pionýre přines kávičku:-).Byla s nima vždycky sranda:-).
03.01.2015 12:29:49 | Jeněcovevzduchukrásného
:-D A víš, že U Šmelíků mi ani nic neříká? A pokud jde o Evropu, tak že se tam schází i gayové jsem sice v té době asi zaslechl, ale tenhle „jiný“ kavárenský svět mě bohužel tenkrát ještě míjel. Zachytil jsem ho pak ale trochu hned po Listopadu – třeba U Petra Voka, ty podniky měly neopakovatelnou atmosféru, kterou jsem doslova hltal, poznal spoustu zajímavých lidí, ale postupem doby to rychle mizelo a dnes už je to v podstatě o ničem… Ale aspoň mám na co vzpomínat, ta první léta po sametu měla své kouzlo, pro mě dvojnásob.. :-D
03.01.2015 19:00:16 | Amonasr
Po vyučení mě roku 82 přidělil RaJ Praha 1 do hotelu AXA a z Evropy jsem byl již geiema celkem oťukanký.V AXE byl stejně starý kuchař a i můj jmenovec.Byl gej a byl samá sranda, a často mě provokoval.Musel jsem mu občas říci a to vždy z úsměvem, Honzo, až mi šáhneš na prdel, tak tě zabiju:-).No, Narcis se měl ještě před tím jmenovat U Shmelhausů, zjevně po majitelích.No, a teď jsem si vzpomněl.Ten Honza byl u Petra Voka každou chvíli a jednou tam vzal mého kolegu.Ten nám pak vyprávěl od tamtud, na tu tenkrát totalitní dobu, nevšední, až neskutečné zážitky.Byl to prostě takový svět ve světě.
04.01.2015 12:17:54 | Jeněcovevzduchukrásného
No vida, co se tu všechno člověk nedozví - tak teď už budu vědět, že U Schmelhausů = Narcis :-D
04.01.2015 12:36:32 | Amonasr
před chvilkou jsem se dívala na čt2...zajímavej pořad a tvoje reflexe:-)
03.01.2015 11:44:29 | básněnka
Hned jsem si otevřel program, na co ses to vlastně koukala - a to mě tedy mrzí, že mi to uniklo, to mohlo být zajímavé. Snad to někdy budou opakovat, abych si to nahrál :-)
03.01.2015 11:51:20 | Amonasr
připadalo mi, že jsi jasnovidnej..zapadlo to do toho konceptu...tak skvěle..
03.01.2015 11:52:10 | básněnka